Novinky

Farmaceutické firmy mají problém. Vypršení patentové ochrany může jejich tržby za léky snížit až o sedmdesát procent.

V byznysu s léky se na celém světě ročně »protočí« stovky miliard dolarů. Není divu, že tahanice o firmy s problémy jsou na denním pořádku. Důkazem toho je i nedávný boj o německého výrobce generik, firmu Ratiopharm, kterou minulý týden nakonec získal izraelský producent - společnost Teva.

Prodej Ratiopharmu vypadal jako »z nouze ctnost«. Mateřská společnost Merckle se kvůli finanční krizi dostala do potíží, z nichž šéf Adolf Merckle neviděl jiné východisko než jednoho zimního večera počátkem roku 2009 skočit pod vlak, a tak prodej úspěšné dcery věřitelské banky a dědicové považovali za jediný způsob, jak splatit dluhy. Ještě koncem minulého roku experti počítali s cenou mezi dvěma, maximálně třemi miliardami eur. Nakonec za něj Teva zaplatila 3,625 miliardy eur.

Zajímavé je, že druhým vážným zájemcem o Ratiopharm byla farmaceutická jednička, americký Pfizer. Kdyby německý podnik získal, šlo by do jisté míry o paradoxní transakci. Ještě před pár lety by slučování čistě farmaceutického koncernu s výrobcem generik bylo téměř nemyslitelné.

Výrobcům klasických léků byli producenti generik trnem v oku, protože jim po vypršení patentů díky levnější imitaci medikamentů snižovali příjmy a podíl na trhu. Teď se ale vztahy mezi oběma stranami vylepšily. »Parazitní« generika paradoxně totiž mohou klasické farmacii pomoci na trhu přežít a dále růst.

Pád se blíží

Ono spřátelení s »generickou« konkurencí je příznačné pro strukturální změny, kterými celý farmaceutický sektor v současnosti prochází. Firmy sice nijak nezatěžuje nynější hospodářská krize (koneckonců po zdravotnické péči je poptávka neustále), velké potíže jim ale činí blížící se konec platnosti patentů na důležité léky, které nejvíc vynášejí.

Podle odhadů poradenské společnosti IMS Health do roku 2013 vyprší patenty na léky s celkovým obratem ve výši 185 miliard dolarů. Pro srovnání: celkový obrat farmaceutického průmyslu dosahuje kolem 800 miliard dolarů.

Mezitím bude i mnoho takzvaných blockbusterů, tedy produktů, jež ročně dosahují tržeb přes jednu miliardu dolarů.

Příští rok například skončí ochranná lhůta medikamentu na snižování hladiny cholesterolu Lipitor od Pfizeru. Tento nejprodávanější lék světa vloni dosáhl obratu 11,4 miliardy dolarů, což odpovídá více než pětině z celkových padesátimiliardových tržeb firmy.

Ze zkušeností z minulosti přitom podle odborníků vypršení patentové ochrany může tržby léků rychle snížit až o sedmdesát procent.

Zatímco v minulosti se koncernům dařilo uvést na trh jiný silný a patentově chráněný preparát, nyní je situace komplikovanější. Například jsou stále přísnější regulační úřady EMEA v Evropě a FDA v USA, které musejí prodej nových preparátů odsouhlasit. Zároveň je ale obtížné vyvíjet »taháky«. Léky na silně rozšířené nemoci, jako jsou vysoký tlak či cukrovka, se již dávno prodávají. A nové medikamenty třeba na léčbu osteoporózy či trombózy naopak podle odhadů IMS nemohou budoucí ztráty vyrovnat.

Úspory nejsou tabu Hrozící propad kvůli ztrátě patentů odborníci nazývají také »patent cliff« neboli patentové úskalí. Postihne přededevším velké společnosti, jako jsou Pfizer, Bristol-Myers Squibb či Eli Lilly. A tomuto úskalí se firmy chtějí vyhnout. Pomoci jim v tom mají nejen úspory, ale také rozšíření portfolia produktů a služeb třeba právě o generika.

Co se týče úspor, neváhají zásahnout do všech oblastí, nejen personální, ale také do distribuce, či dokonce samotného výzkumu. Například Pfizer plánuje zrušit sto z celkových šesti set výzkumných projektů a ukončit provoz šesti ze svých dvaceti výzkumných center. Podobně i GlaxoSmithKline chce do roku 2012 ročně ušetřit 570 milionů eur, polovinu z toho ve výzkumu a vývoji.

Koncerny sice škrtají ve výzkumu, ale nové léky plánují dále nabízet zákazníkům. Chtějí je ovšem získat akvizicí větších a menších konkurentů, kteří se specializují na skuliny na trhu a mají ve svém portfoliu nadějné preparáty.

»Námluvy« Pfizeru u Ratiopharmu byly přitom jen jedním z mnoha aktuálních případů. Koncern již počátkem minulého roku za rekordních 68 miliard dolarů převzal amerického výrobce Wyeth, mimo jiné i kvůli jeho atraktivním produktům v oblasti očkovacích látek.

Pomocí akvizic plánuje posílit pozici také evropská dvojka Sanofi-Aventis. Do roku 2012 totiž ztratí patent na čtyři ze svých deseti nejvíce prodávaných léků, což podle odhadů analytiků povede ke snížení obratu o dvacet procent.

Výhody akvizic si například vyzkoušela, když v roce 2008 převzala českou Zentivu, jedničku v generikách nejen v Česku, ale také na Slovensku, v Rumunsku a Turecku.

V nákupech chce šéf Sanofi-Aventis Christopher Viehbacher pokračovat. »Letos bychom chtěli kráčet stejným tempem, jako tomu bylo v roce minulém,« prohlásil.

Vloni firma vložila do 33 převzetí a spoluprací 6,6 miliardy eur. Nedávno převzala americkou firmu Chattem, která je zaměřena na volně prodejné léky především v USA. »Doufáme, že díky Chattemu budeme schopni léky na předpis transformovat na léky ve volném prodeji,« řekl Viehbacher.

Jiní konkurenti, například švýcarský Novartis, se své portfolio produktů snaží rozšířit ještě více. Společnost v lednu oznámila převzetí americké společnosti Alcon specializující se na produkty v očním lékařství.

Biotechnologie také vynášejí

Novartis, jemuž v roce 2012 vyprší patenty na důležité blockbustery Diovan (snižuje hladinu krevního tlaku) a Glivec (na léčbu rakoviny), do akvizice dal celkem padesát miliard dolarů. To ale nebyla zdaleka jediná transakce Novartisu, v posledních pěti letech koncern koupil například výrobce očkovacích látek Chiron či výrobce generik Hexal. Díky tomu má Novartis v současnosti široký záběr. Vedle očkovacích látek, léků na léčbu rakoviny, kapek do nosu nabízí i kontaktní čočky či prostředky proti blechám pro psy.

Jednou z dalších velkých akcí bylo i navýšení podílu firmy Roche v americké dceřiné společnosti Genentech z 56 na 100 procent, což vyšlo na 35 miliard dolarů. O tom, jak důležitá tato akvizice pro Roche je, svědčí i fakt, že v USA se veškeré produkty společnosti prodávají již pouze pod názvem Genentech.

»Pro nás toto převzetí představuje dlouhodobou strategii, která výrazně posílí naši inovační sílu. Když jsme v roce 1990 převzali první podíl v Genentechu, mnozí si mysleli, že biotechnologie nebude nikdy schopná generovat dobré produkty,« popisuje šéf firmy Severin Schwan.

Česko v cizích rukou

Poněkud odlišná situace je v tuzemsku. Dnes už jen těžko můžeme mluvit o české farmacii, spíše jde o farmacii pěstovanou na území Česka. Tato slova Vladimíra Viklického, ředitele divize radiofarmak Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, vystihují situaci, která u nás v oblasti farmaceutického průmyslu panuje.

»Všechny původně české velké firmy jsou již zahraniční. Často jde dokonce jen o pobočky distribuující v zahraničí vyráběné preparáty. Originální produkty tu nejsou vyráběny po mnoho let. Většina firem už ani nemá výzkum. Jestliže se něčemu věnují, tak maximálně inovacím vlastního portfolia. Problém je, že se omezeně vyvíjejí i generika,« přibližuje Viklický.

Eva Chaloupková, šéfka komunikace společnosti Sanofi-Aventis v Česku, která je od loňského roku vlastníkem největšího tuzemského výrobce generik Zentivy, však zdůrazňuje, že není pravda, že by se nové léky neobjevovaly vůbec.

»Sanofi-Aventis přichází na trh s novinkami a i v České republice bude počátkem podzimu představen lék pro pacienty s fibrilací srdečních síní,« zdůrazňuje.

Právě Zentiva je důkazem, že se světový farmaceutický průmysl postupně konsoliduje. Firma byla vždy zaměřena na vývoj a výrobu kvalitních moderních značkových generických produktů a dosáhla v této oblasti dobré pozice ve střední a východní Evropě. To byl také důvod, proč ji společnost Sanofi-Aventis koupila.

Bez nadnárodních společností »za zády« působí v České republice už jen menší firmy, a i ty mají podle Viklického úspěšný program v oblasti výzkumu a vývoje jen ojediněle. Kromě toho Česká republika o možné patenty přichází, protože zatím téměř vše, co vzniká na pracovištích Akademie věd i univerzit, je dotahováno do formy konečných léků v zahraničí. Příčinou je nedostatek financí.

»Ústav v Řeži vždy dělal generika, na skutečný vývoj originálních přípravků nemá finance ani lidi,« připouští Viklický.

Vždycky dobrý byznys

Naštěstí ale farmacie patří k těm oborům, kde nikdy pramen životadárných financí nevyschne. Budoucím příjmům nahrávají ale i další faktory. Jednou z výhod je zmiňovaná nezávislost na vývoji ekonomiky.

Díky neustále rostoucímu počtu obyvatel v regionech třetího světa, nové střední třídy v rozvojových zemích a stárnoucímu obyvatelstvu v průmyslových zemích se bude poptávka po medikamentech neustále zvyšovat.

Povzbudí ji i plánovaná reforma zdravotnictví v USA, jež by měla zpřístupnit zdravotnické služby dalším 31 milionům dosud zdravotně nepojištěných Američanů, což představuje novou klientelu i pro farmacii.

Výrazné změny čekají také zdravotnictví v Číně, kde by do konce roku 2012 mělo být zavedeno všeobecné zdravotní pojištění. To by se týkalo zhruba 400 milionů Číňanů.

Koncerny navíc mají tu výhodu, že jsou vzhledem k vysokým cenám léků v dosud relativně dobré finanční kondici a mohou si nové akvizice dovolit. Společnost Sanofi-Aventis například za uplynulý rok vykázala čistý výnos z obratu ve výši 29 procent. Pro srovnání - v automobilovém průmyslu to podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung bylo jen kolem pěti procent.

Britský konkurent GlaxoSmithKline měl výnosy z obratu dokonce ve výši 32,3 procenta, švýcarský Novartis 23,3 procenta, švédsko-britská Astra-Zeneca 21,8, Roche 17,3 a americká jednička Pfizer 16,2 procenta (zde je nicméně nutno podotknout, že společnosti Roche a Pfizer měly kvůli drahým akvizicím relativně nízké zisky).

Navíc by podle odhadů výzkumné společnosti IMS Health Institute měl celosvětový trh s léky v příštích letech růst více, než se dosud čekalo. Experti korigovali svou prognózu pro příštích pět let nahoru, protože již vloni byla poptávka větší, než se čekalo.

Pro letošní rok počítají s růstem o čtyři až šest procent, celkový obrat sektoru by měl překonat 825 miliard dolarů.

Do roku 2013 by pak objem výnosů měl stoupnout na více než 975 miliard dolarů. Přestože jsou tyto výhledy dobré, je třeba připomenout, že farmaceutické koncerny byly dlouho zvyklé na růst ještě vyšší. Počátkem nového tisíciletí se jejich obraty zvyšovaly o více než deset procent.

Podíl na trhu by měly zvýšit především rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Mexiko, Rusko, Jižní Korea či Turecko. Těchto sedm zemí se dosud na celkovém obratu trhu podílí jen dvanácti procenty. V příštích pěti letech by se ale měl jejich podíl ročně zvyšovat o třináct až šestnáct procent.

Farmacii samozřejmě hraje do karet i značné rozšíření civilizačních chorob a skutečnost, že lidé pod tlakem ztráty zaměstnání se stále častěji léčí svépomocně a jsou v lékárnách stálými hosty.

 

Největší farmaceutické firmy

Pfizer
- Založena v roce 1848 v New Yorku Němci Charlesem Pfizerem a jeho bratrancem Charlesem Eckhartem.
- Po sloučení se společnostmi Warner-Lambert v roce 2000 a Pharmacia v roce 2003 je největší farmaceutickou firmou na světě.
- V roce 2009 byl její zisk něco přes 50 milionů dolarů.

Johnson & Johnson
- Začínala v New Jersey v roce 1866 se čtrnácti zaměstnanci.
- Dnes nabízí výrobky pro péči o děti i jejich matky přes farmaceutické produkty až po zdravotnické prostředky a technologie.
- V roce 2009 byl její zisk necelých
62 milionů dolarů.

Roche
- Švýcarskou společnost založil v roce 1896 Fritz Hoffmann-LaRoche.
- Má farmaceutickou a diagnostickou divizi - v diagnostice je světovou jedničkou.
- V roce 2009 vydělala 45,3 milonu dolarů.

GlaxoSmithKline
- Vznikla v roce 2000 sloučením společností GlaxoWellcome a SmithKline Beecham.
- Co do počtu zaměstnanců je druhou největší farmaceutickou společností na světě.
- V minulém roce vydělala přibližně 44,5 milionu dolarů.

Novartis
- Sídlí ve švýcarské Basileji, kde vznikla v roce 1996 spojením společností Ciba-Geigy a Sandoz.
- V minulém roce vydělala 44,2 milionu dolarů.

Sanofi-Aventis
- Jde o francouzskou společnost založenou teprve v roce 2004, když společnost Sanofi-Synthélabo získala firmu Aventis.
- V minulém roce utržila necelých
33 milionů dolarů.

800 miliard dolarů
činí ročně obrat farmaceutického průmyslu.

Farmacii hraje do karet zvyšující se počet civilizačních chorob.

 

 

http://www.medop.cz/clanky.php?typ=7&id=2608&detail=1

 www.medop.cz